- - - Divnýho - - -

 

Divnej

BoB

RCM

Vandry

Fotky

Kontakt

Odkazy

 

* * *   Vandry   * * *

. . . a jít, a nemyslet na konec cesty . . .

Páteční útěky a nedělní loudavý podvečerní návraty ... jarní vlání, nahořkle kořeněná vůně tlejícího listí, žabí koncerty i mrazivé bílé ticho. Někdo se při pouhé představě otřese, jinej upře zamženej pohled do dálky. Kdo zná horská svítání a západy slunce, odrazy měsíčního světla na skalách, studánky s křišťálovou vodou - uvěří. Kdo ví, jaký je vláčet na hrbu bágl, sednout k večernímu ohýnku, cejtit les a poslouchat vítr ve větvích - pochopí. Abych to s tou romantikou nepřehnal - taky třeba splavený, ztahaný tělo, kousavý hmyzí potvory vstávající na směny, čvachtavý boty, provlhlej studenej spacák, šumavský provázkový počasí, vlezlá slota či bodavý jehličky omrzlice.

Možná to někomu přijde jako naivní hra, nebo zkreslené vnímání reality světa - já si tak čistím hlavu i srdce od stresů všedních dní, a jsem za to rád. Měkká náruč lesních pěšin, střípkovitá setkání se zbytky divočiny. Hra slunečních paprsků v ranním oparu i děravej deštník nekonečné hvězdné oblohy. Zážitky, které se zapisují tak hluboko do paměti, že stačí na chvíli zavřít oči, nadechnout se, sáhnout do závitů - a vím, že cesta vede dál, že stojí za to zkoušet jít, i když někdy docházejí síly. Tenhle plamínek si člověk nese v sobě, a pokud ho sám neuhasí, nikdo mu ho nemůže vzít ...

Rád jezdím na Sever (Českosaské Švýcarsko), Brdy, Křivoklátsko a ..., kam mě zrovna napadne. Nejčastěji naše kopečky, luhy a háje, občas vyrazím někam do světa. Cestuju jak se dá, s chutí i stopem. Plánuju jen rámcově, moc nespěchám. Někdy sám, jindy s pár dalšíma. Má to svoje pro i proti, ale spíš sám. Jeden se snáz vejde a jde, kam chce. Stále víc mi to vyhovuje. Časy, kdy nás jezdila banda, jsou nejspíš pryč. A taky spousta kamarádů - někteří jsou ještě stále živí, jiní už vandrujou tam někde u Pajdy, zbytek zmizel v propadlišti dějin, rodin, pracovního nasazení a tak vůbec. Víc asi nemá smysl psát, raději snad nějaké ty fotky, byť jejich kvalita je značně různorodá.

O kousek dál

Zpátky na stromy

© Divnej, 1999 - ver. 5.0 - edit. 9.6.2019