Divnej - BoB

- - - Divnýho - - -

Divnej

BoB

Vandry

Fotky

Kontakt

Odkazy

* * * BoB * * *

. . . zrzavý ušatý torpédo . . .

BoB je zlatej anglickej kokřík, obludka jedna zubatá. Přišel jsem k němu jak slepej k houslím, ale pro útulek by ho byla škoda, ne? Je příšerně přátelskej (pokud zrovna nehlídá něco k snědku ;->) a obecně oblíbenej mezi okolníma lidma (kteří ho převážně krmí a rozmazlují), zatímco já jsem ten zlej, kterej chce, aby poslouchal :-I. Prostě je sem tam na zabití - asi jako každej :->.

Na rozdíl od různejch člověců se nedohaduje, kam půjdeme, nenadává, že jsem hamoun, sobec a tak vůbec. V lese mu čas od času hrábne, chytne stopu, zmizí v dáli (ještě ho nikdo neodstřelil :-I) a následně se buď vrátí, nebo se k někomu v okruhu cca 15 km adoptuje (to je častější, nezbytný doplněk je mobil), případně zvládá i nezávislé návraty do Prahy. Ale jinak docela poslouchá :-). Někdy kouká jako socka či IQ - jenom klame tělem - je pekelně chytrej, občas sice stávkuje, ale zase se dá docela dobře pacifikovat ... (i když mě taky párkrát kousnul :-I ) .

Zbožňuje slepice - ty jsou podle něho prostě k sežrání -> když má šanci, tak ňákou sejme. Zkrátka volně pobíhající slepice potká zcela náhodou volně pobíhajícího psa ... :-) (ostatně svou žravostí plně potvrzuje úsloví "Jakej pán, takovej pes!"). Vzhledem k tomu, že je to pro něj jedna z mála možných radostí tohoto světa, tak proč ne. Koncem konců je to loveckej pes, že jo ... o vánocích ulovil pekáč cukroví, tak tiše, že ani babičku na půl ucha spící nevzbudil - <GRRR> :-).

Další úžasná Bobulí akce bylo v Orlickohorské lovení pštrosů, které pravděpodobně považoval za velké slepice - nutno podotknout, že nebozí opeřenci zoufale prchali před zrzavou obludou, ve které nejspíš viděli smrtelné nebezpečí, pročež je ani nenapadlo se bránit. Bobule byl naštěstí odlapen dřív než stihnul způsobit větší škody a omluva majitelům nakonec vše srovnala. Ufff...

(10/2004) A už je všechno jinak ... Bobule je v rukou božích :-) Tedy pozor! Nikoliv na Pravdě Boží, ale spokojeně přesídlenej na evangelické faře :-) Vzhledem k jarně proběhlejm životním změnám se naše další soužití začalo jevit spíš jako vzájemné trápení ... takže je to takhle pro oba snad nejlepší řešení ... Bobes se má nádherně, spokojeně probíhá lesy Lužických hor a přesto, že mě stále respektuje (když se občas vidíme), nejeví pražádnou touhu po návratu do Prahy :-) Prožili jsme spolu pět nádhernejch let, snad se i zadařilo z něj vychovat prima psisko (byť to bylo občas náročný) ... tak si teď aspoň užívá zaslouženej veget :-)))

O kousek dál

Zpátky na stromy