Divnej
|
* * * BoB * * * . . . zrzavý ušatý torpédo . . . BoB je zlatej anglickej kokřík, obludka jedna zubatá. Přišel jsem k němu jak slepej k houslím, ale pro útulek by ho byla v necelém roce života škoda, ne? Je příšerně přátelskej (pokud zrovna nehlídá něco k snědku ;->) a obecně oblíbenej mezi okolníma lidma (kteří ho převážně něčím krmí a rozmazlují), zatímco já jsem ten zlej, kterej chce, aby poslouchal :-I Prostě je sem tam na zabití - asi jako každej :-> Na rozdíl od různejch člověců se nedohaduje kam půjdeme, nenadává, že jsem hamoun, sobec a tak vůbec. V lese mu čas od času hrábne, chytne stopu a zmizí v dáli (ještě ho nikdo neodstřelil :-I) Následně se buď vrátí, nebo se k někomu v okruhu cca 15 km adoptuje (což je častější, nezbytný doplněk je mobil), případně zvládá i nezávislé návraty do Prahy. Umí naprosto dokonale koukat jako socka či IQ - jenom klame tělem, je pekelně chytrej - občas sice stávkuje, ale zase se dá vcelku pacifikovat ... (i když mě taky párkrát kousnul :-I) Ale jinak docela poslouchá :-) Zbožňuje slepice - ty jsou podle něho prostě k sežrání -> když má šanci, tak ňákou sejme. Zkrátka volně pobíhající slepice potká (zcela náhodou) volně pobíhajícího psa ... :-) - ostatně, svou žravostí plně potvrzuje úsloví "Jakej pán, takovej pes!" Vzhledem k tomu, že je to pro něj jedna z mála možných radostí tohoto světa, tak proč ne. Koncem konců je to loveckej pes, že jo ... O vánocích ulovil pekáč cukroví, tak tiše, že ani babičku na půl ucha spící nevzbudil - <GRRR> :-) Další úžasná Bobulí akce bylo Orlickohorské lovení pštrosů, které pravděpodobně považoval za velké slepice - nutno podotknout, že nebozí opeřenci zoufale prchali před zrzavou obludkou, ve které nejspíš viděli smrtelné nebezpečí, pročež je ani nenapadlo se bránit. Bobule byl naštěstí odlapen dřív, než stihnul způsobit větší škody (či přijít k úrazu) a omluva majitelům nakonec vše srovnala. Ufff... (10/2004) A už je všechno jinak ... Bobule je v rukou božích :-) Tedy pozor! Nikoliv na Pravdě Boží, ale spokojeně přesídlenej na evangelické faře :-) Vzhledem k jarně proběhlejm životně-pracovním změnám, se naše další soužití začalo stále více jevit spíše jako vzájemné trápení - takže je to takhle pro oba snad nejlepší řešení ... Bobes se má nádherně, spokojeně probíhá lesy Lužických hor či velikánskou zahradu a přesto, že mě stále respektuje (když se občas vidíme), nejeví pražádnou touhu po návratu do Prahy. Prožili jsme spolu pět nádhernejch let, snad se i zadařilo z něj vychovat prima psisko (byť to bylo občas náročný) ... tak si teď aspoň užívá zaslouženej veget :-))) |
© Divnej, 1999 - ver. 4.5 - edit. 6.6.2010 - optim. IE, 1024x768, TC |